Panoramatické wellness jako součást architektury resortu

Ještě před několika lety bylo wellness v hotelových projektech vnímáno především jako soubor jednotlivých provozů – bazén, sauna, parní lázeň, několik masážních místností a prostor určený k relaxaci.

U současných resortů se však tato představa postupně proměňuje. Wellness zaujímá místa na střechách hotelů, vystupuje ze svažitých pozemků, otevírá se směrem do údolí nebo prostřednictvím vodní hladiny vizuálně navazuje na vzdálený horizont. Smyslem přitom není pouze vytvořit atraktivní kulisu pro fotografie. Panoramatické wellness se stále častěji podílí na samotné architektonické identitě resortu.

Důvod této změny je poměrně přímočarý. Hotelový host si dnes nekupuje pouze ubytování a možnost využít spa. Vyhledává zážitek, který je spojený s konkrétní lokalitou. Právě wellness může nabídnout velmi přirozený způsob, jak do něj okolní krajinu aktivně zapojit.

Wellness už není samostatná místnost. Stává se součástí hotelového konceptu

Místo tradičního spa postaveného především na treatment rooms a bazénové části se v hotelových projektech objevují komplexnější wellness programy, které zasahují do různých částí resortu. Patří do nich hydroterapie, sauny, fitness, jóga, venkovní aktivity i různé typy relaxačních zón. Spolu s tím se proměňuje také úloha architekta.

Wellness už není možné jednoduše umístit do části dispozice, která zůstala při navrhování hotelu nevyužitá. Základní rozhodnutí musí vznikat již v rané fázi projektu:

-kde se host poprvé dostane do kontaktu s krajinou,

-kterým směrem bude orientována vodní hladina,

-které části wellness programu mají využívat panoramatický výhled a které naopak potřebují větší míru soukromí,

-jak bude wellness navazovat na hotelové pokoje, exteriér a okolní krajinu,

-jakým způsobem se budou jednotlivé prostory hostovi během pobytu postupně otevírat.

Promyšlený návrh wellness proto nezačíná výběrem konkrétní sauny ani rozhodnutím o technologii bazénu. Jeho základy vznikají už při tvorbě urbanistického a architektonického konceptu celého resortu.

Krajina jako jeden z materiálů architektury

V panoramatickém wellness není výhled pouze příjemným důsledkem použití velkého prosklení. Může se stát plnohodnotnou součástí kompozice, podobně jako světlo, voda nebo použité materiály.

Architekt pracuje s horským horizontem, pohledem do údolí, na pobřeží, les nebo vodní plochu a určuje, v jakém okamžiku, z jakého místa a jakým způsobem host okolní prostředí uvidí.

Příkladem tohoto přístupu je Hotel Milla Montis v Dolomitech. Výhled na horské panorama zde není vyhrazen pouze hotelovým pokojům. Orientovány jsou k němu také bar, restaurace a spa. Studio Peter Pichler Architecture jednotlivé pohledy na okolní krajinu popisuje jako obrazy, které architektura rámuje.

Samotná stavba se tak nesnaží před krajinou vytvořit další atrakci. Jejím úkolem je naopak umožnit, aby se hlavním vizuálním zážitkem stala krajina samotná.

Výhled není pouze estetickou přidanou hodnotou

Tento přístup má oporu také v environmentální psychologii.

Meta-analýza publikovaná v roce 2025 vyhodnotila výsledky 28 studií, které zkoumaly působení pohledu na přírodu prostřednictvím oken. Výsledky celkově ukázaly pozitivní vztah k wellbeingu, mimo jiné nižší úroveň stresu, pozitivnější emoční stav a některé příznivé fyziologické ukazatele. Autoři současně upozorňují na to, že velikost těchto účinků se mezi jednotlivými studiemi výrazně lišila.

Pro návrh wellness je však důležitý především samotný princip. Pokud má spa pomáhat hostovi zpomalit, omezit množství okolních podnětů a vytvořit prostředí podporující regeneraci, může kontakt s přírodou představovat jeden z nástrojů, který k tomuto cíli přispívá.

Panoramatické prosklení proto nemusí fungovat pouze jako výrazné designové gesto. Může se stát funkční součástí celého wellness zážitku.

Bazén jako vizuální spojení s horizontem

Jedním z nejvýraznějších prvků, se kterými lze v panoramatickém wellness pracovat, je voda.

Její schopnost odrážet okolní prostředí, oblohu a světlo umožňuje vytvářet vztah mezi architekturou a krajinou způsobem, kterého je prostřednictvím jiných materiálů obtížné dosáhnout.

Výrazným příkladem je Hotel Hubertus v Jižním Tyrolsku. Studio NOA zde při rozšíření resortu navrhlo 25 metrů dlouhý bazén vysunutý nad údolí, který současně propojuje původní a novou část hotelu. Díky skrytým hranám a tmavému obložení působí vodní plocha dojmem, jako by pokračovala přímo do okolní krajiny. Prosklená čelní část tento pocit otevřenosti ještě podporuje.

Bazén zde není prvkem přidaným k architektuře.

Je její nedílnou součástí z hlediska konstrukce, dispozice i výsledného vizuálního působení. Ještě výrazněji se tento princip projevil v další etapě stejného resortu – wellness Hub of Huts. Nová platforma je zavěšena přibližně 15 metrů nad okolním terénem a sauny, whirlpooly, bazén i relaxační prostory jsou rozmístěny tak, aby hostům nabízely různé pohledy směrem k horám. Odlišná orientace jednotlivých objemů dovoluje vnímat okolní krajinu v rozsahu 360°.

Panorama zde tedy není pouze doplňkem wellness programu. Je jedním z hlavních faktorů, podle kterých vzniká jeho dispozice.

Infinity pool musí především respektovat konkrétní místo

Infinity pool se během posledních let stal téměř symbolem luxusních resortů. Pouhá realizace přelivné hrany však sama o sobě panoramatické wellness nevytvoří.

Zásadní je způsob, jakým spolu komunikují vodní hladina, okolní horizont a poloha člověka. Přelivná, tedy negative-edge hrana dosahuje nejsilnějšího vizuálního účinku tehdy, když přirozeně navazuje na kompozici okolní krajiny – například na linii moře, horského hřebene nebo vzdáleného údolí.

Tento princip dobře ukazuje Mohr Life Resort v rakouském Lermoosu. Nové wellness o rozloze přibližně 600 m² je orientováno směrem k masivu Zugspitze. Bazén vede podél celé prosklené fasády a jeho vodní hladina odráží horu nacházející se před objektem. Reflexní fasáda zároveň zrcadlí okolní prostředí a omezuje vizuální dominanci samotné budovy.

Vodní plocha zde téměř přebírá úlohu dalšího architektonického povrchu. V jednom obrazu propojuje interiér, fasádu a vzdálený horizont.

Panoramatický koncept neznamená prosklít úplně všechno

Právě zde se objevuje určitý paradox.

Čím atraktivnější okolní výhled je, tím silnější může být snaha otevřít všechny prostory prosklením od podlahy až ke stropu. Wellness ale zároveň potřebuje pracovat se střídáním otevřených a intimnějších prostorů.

Panoramatický bazén může nabídnout ničím nerušený pohled na široký horizont, zatímco sauna využije pouze úzký, přesně rámovaný průhled. Relaxační část může být zcela otevřená směrem do údolí, zatímco odpočinková místnost určená pro pobyt po saunování může pracovat s téměř uzavřeným prostředím a tlumeným světlem.

Relaxační zóna pracuje s výhledem jinak než bazén

Rozdílné využití panoramatu je důležité zohlednit také při detailním řešení dispozice.

Každá část wellness totiž pracuje s výhledem jiným způsobem.

Při pobytu v bazénu host sleduje krajinu v pohybu a jeho oči se nacházejí relativně nízko nad vodní hladinou. Na relaxačním lehátku naopak může desítky minut zůstávat prakticky v jedné poloze. V sauně polohu očí ovlivňuje výška jednotlivých lavic a zcela jinou výšku pohledu má host sedící ve whirlpoolu.

Při navrhování proto nestačí ověřovat výhled pouze z perspektivy stojícího člověka. Je potřeba počítat alespoň s pohledovou výškou plavce, sedícího člověka, ležícího hosta a také člověka sedícího na horní i spodní lavici v sauně.

Teprve na základě těchto pohledových úrovní lze správně navrhnout výšku parapetů, polohu přelivné hrany, velikost prosklených ploch nebo rozmístění relaxačních lehátek.

I rozdíl několika desítek centimetrů může rozhodnout, zda bude mít host před sebou ničím nerušené horské panorama, nebo především zábradlí terasy. V tomto ohledu dokáže být architektonický detail velmi nekompromisní.

Wellness může změnit způsob, jakým je orientován celý resort

Specifickou úlohu může panoramatické wellness získat také při rekonstrukcích hotelových objektů.

Nově vybudované wellness totiž může v některých případech změnit celý způsob, jakým resort komunikuje se svým okolím.

Při rozšíření Olympic Spa Hotelu v Dolomitech patřil mezi hlavní principy návrhu přesun těžiště hotelu od silnice směrem k zadnímu svahu, lesu a potoku. Nové hotelové pokoje a sauna proto byly orientovány právě do krajiny. Wellness se tak stalo součástí širší změny vztahu hotelu k jeho lokalitě.

Obdobný přístup lze použít také u starších resortů, jejichž historickou orientaci a hlavní fasádu určoval především příjezd k hotelu, parkovací plochy nebo okolní komunikace.

Nově navržené wellness může takovému hotelu vytvořit druhou tvář – tentokrát orientovanou směrem do krajiny.

Architektonicky výrazné wellness může posílit identitu resortu

V oblasti luxury hospitality může wellness plnit ještě další podstatnou roli. Dokáže vytvořit výrazný a snadno rozpoznatelný prvek, se kterým si hosté celý resort spojí.

V zásadě tedy existují dva odlišné koncepty:

-wellness jako výrazný landmark,

-wellness jako téměř neviditelná součást okolní krajiny.

Ani jeden z těchto přístupů není automaticky lepší než druhý. Vhodné řešení vždy závisí na charakteru místa, samotného resortu a jeho značky.

Městský boutique hotel může potřebovat výrazný rooftop pool, který bude fungovat jako jeho poznávací znak. Horskému eco-resortu může naopak větší hodnotu přinést architektura, která se téměř ztrácí v okolním terénu.

Investice do kvalitního wellness má také ekonomické souvislosti

Ani velmi kvalitní architektonické řešení samozřejmě automaticky nezaručuje návratnost investice. Současná data však pomáhají objasnit, proč se wellness v developerských a hotelových projektech dostává stále více do popředí.

Podle Global Wellness Institute dosáhl wellness tourism v roce 2024 hodnoty přibližně 894 miliard dolarů. Mezinárodní wellness turisté zároveň utráceli v průměru o 38 % více než ostatní mezinárodní turisté.

CBRE uvádí, že u analyzovaných luxury hotelů tvořily vlastní spa provozy v roce 2024 průměrně 4,2 % celkových hotelových výnosů. V případě resortů šlo o 3,5 %. CBRE však zároveň upozorňuje, že výsledná ekonomika výrazně závisí na provozním modelu, využití kapacity, struktuře nabízených služeb i souvisejících nákladech. Pouhá přítomnost spa tedy sama o sobě nezaručuje, že bude provoz ziskový. Právě v tomto bodě může sehrát důležitou úlohu kvalitní architektura.

Pokud wellness dokáže nabídnout zážitek, který host nenajde v dalších deseti hotelech v okolí, přestává fungovat jen jako povinná položka hotelového vybavení. Může se stát jedním z hlavních argumentů, proč se host rozhodne právě pro daný resort.

Co je potřeba řešit už v počáteční studii

Návrh panoramatického wellness je zpravidla náročnější než konvenční spa umístěné uvnitř budovy. Rozsáhlé prosklení, bazénové technologie, otevřený terén a v mnoha případech také náročné horské klimatické podmínky vytvářejí řadu potenciálních konfliktů, které je vhodné řešit už na začátku projektu.

Architekt by měl společně s projektanty a wellness specialistou už během studie prověřit především orientaci objektu ke světovým stranám a průběh slunečního záření, riziko přehřívání v letních měsících a oslnění, kondenzaci na prosklených konstrukcích, tepelně-technické řešení bazénové haly, proudění vzduchu v blízkosti fasád, akustické podmínky, míru soukromí hostů, servisní komunikace i vazbu technologického zázemí na bazény a sauny.

Venkovní panoramatické prostory navíc musí počítat s větrem, deštěm, sněhem a námrazou. Projekt by proto neměl dojít do fáze, kdy je připravena dokonalá vizualizace infinity poolu, ale teprve následně se hledá místo pro akumulační nádrž, technologickou místnost nebo vzduchotechniku.

Bazénové a wellness technologie musí být od prvních fází projektu koordinovány s architekturou.

Landscape design nekončí před bazénem

Neméně důležitý je způsob, jakým wellness navazuje na venkovní prostředí. U panoramatického resortu by zahrada, terasa, bazén a samotná budova neměly vznikat jako čtyři oddělené projekty, které se propojí až před dokončením.

U podobných realizací proto dává smysl od samého začátku koordinovat architekturu objektu, landscape design, řešení bazénu, wellness technologie i osvětlení.

Pokud se každá z těchto částí navrhuje samostatně, výsledkem může být hotel s kvalitním bazénem. Pokud však vznikají společně, otevírá se možnost vytvořit skutečně ucelený resortní prostor.

Panorama jako součást hodnoty resortu

Panoramatické wellness nelze redukovat pouze na trend velkoformátového prosklení a infinity bazénů. Ve skutečnosti odráží hlubší proměnu toho, jak hotely a resorty přistupují k samotné roli wellness.

Z původně izolované hotelové služby vzniká zážitek, ve kterém se propojuje architektura, voda, světlo, okolní krajina a způsob, jakým se host pohybuje jednotlivými prostory.

Pro architekta to znamená zohlednit výhled už při návrhu hmoty budovy a její dispozice. Developer by měl wellness chápat jako jednu z důležitých součástí hotelového produktu, nikoli jako vybavení, které lze do projektu doplnit až v závěrečné fázi.

Pro hoteliéra může kvalitně navržené panoramatické wellness představovat něco, co konkurence dokáže napodobit jen velmi obtížně – zážitek, který je neoddělitelně spojený s konkrétním místem.

Konkurenční resort může postavit podobnou saunu, použít obdobný kámen nebo instalovat stejný typ bazénu.

Stejný výhled ale vytvořit nedokáže.

Zdroje

https://globalwellnessinstitute.org/wp-content/uploads/2025/11/2025-GWI-WE-Monitor_DIGITAL-FINAL.pdf

https://www.cbre.com/insights/articles/finding-revenue-beyond-rooms-and-f-and-b

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12352305/

https://www.cbre.com/insights/articles/the-role-of-hotel-spa-departments